3krát na Sněžku a lanovkou dolu!

3krát na Sněžku a lanovkou dolu!

Uběhnutá vzdálenost 28 km a nastoupáno 2152 m.

Třikrát na Sněžku na jeden zátah.💪

Když jsme byli s Dančou v pondělí na výšlapu na 🏔Sněžku, kdy nám počasí opravdu přálo, potkali jsme jednoho 🏃‍♀️běžce, který nás míjel kousek před vrcholkem. V duchu jsem mu dost záviděl, že si tak nádhernou trať mohl vyběhnout. A nahrála mi shoda náhod, že rodinka musela jet na víkend do Ostravy a já musel zůstat „bohužel🤪“ doma.

Tak proč tuto chvilku nevyužít, že❓

Jenže to bych nebyl já a kvůli jednomu výběhu bych určitě nejel přes 2️⃣0️⃣0️⃣ km. Proto můj cíl byl vyběhnout Sněžku 3️⃣ *, a to z různých stran. Podle map to ukazovalo 33 km a 2152 m stoupání. Nicméně se našli další dva blázni, kteří mi jeli jako podpora (Roman s Martinou), kterým moc děkuji, že si našli čas a strávili celý den na hřebenech.

Chtěl jsem odstartovat kolem 9:00 z Pece pod Sněžkou, a proto jsme museli vyrazit už v 6:00 ze Slaného. Po příjezdu do Pece jsem se s Romanem a Martinou rozloučil a už jsme komunikovali pouze přes mobil, abychom věděli, jak na tom jsme. První výběh byl naprosto boží, běžel jsem po modré trase až na úplný 🏔vrchol. 👥Lidí bylo opravdu málo, takže se běželo skvěle a až na cca 100 m jsem jí vyběhl celou. Udělal jsem fotku a běžel jsem dolů na polskou stranu po červené trase.

Opravdu nádherná trasa, kde jsem si hrál s každým kamenem a každý krok jsem si maximálně užíval, bohužel jsem se nemohl kochat krásným 👀 výhledem, protože to bylo opravdu o život. Nárazy dávali 🦵stehnům fakt záhul a po doběhnutí dolů jsem dost cítil nohy, měl jsem něco kolem 11 km. Ale nebyl čas odpočívat, takže otočka a hned běh zpět na vrchol. ☀️Sluníčko už začalo dost hřát a teplota přesahovala přes 🌡30°. Vzduch se nehnul, takže se běželo o dost hůř. Cítil jsem už nedostatek energie a nohy už nebyly tak jisté jako ráno. Výběh byl do tři čtvrtě červené trasy a pak jsem už musel přejít do rychlejší chůze z důvodu většího počtu lidí a navíc už nebyla taková jistota. U polské „boudy“ jsem opět přešel do běhu a vyběhl jsem si jí opět až na vrchol, kde jsem si musel koupit Pepsi a nealko pivo😂, abych doplnil nějakou tu 📈energii. Moc jsem si neodpočinul, protože jsem nechtěl, aby mi úplně ztuhly nohy a raději jsem běžel zas dolů, kde jsem popletl trasu a musel jsem se cca 500 m vracet zpět, což mě trošku psychicky sejmulo, protože těch 500 m je vždy nejhorších na vyběhnutí. Nicméně jsem se nechtěl vzdát a běžel jsem dolů po hřebenech, kde už bylo moc lidí a byl to běh neběh, neustále uhýbání. Povrch, po kterém jsem běžel, byl dost nerovný a kamenitý, a to na unavené nohy bylo opravdu dost náročné, ale zakopl jsem jen dvakrát😂 . Pak nastal velký sešup, kde už jsem kombinoval běh s chůzí, protože už jsem se necítil jistý a nechtěl jsem spadnout na ostré kameny. Doběhl jsem až dolů. Únava byla opravdu velká ☀️slunce pralo a já jsem věděl, že nahoru to půjde těžce. Běh už byl indiánský. Cca 1 km od vrcholku ale nastalo to, čehož jsem se bál celý den, a to křeče, které jsem dostal do obou vnitřních stehen. Takže jsem nemohl zvednout nohu a vyšlápnout schod, aniž bych sebou netřískl, bylo to těžší a těžší. Musel jsem se zastavit a pokoušel jsem se to protáhnout, bohužel jsem už neměl nic na křeče a věděl jsem, že sejít dolů by bylo opravdu obtížné. Fyzicky jsem byl naprosto v pořádku, ale křečím prostě nejde poroučet a určitě mi dá za pravdu každý sportující člověk, že kdy jsou křeče, neuděláte nic. Bohužel jsem se musel potupně dobelhat na vrchol k lanovce a zaplatit si cestu dolů😢. Byla to moje první jízda lanovkou a neuvěříte, jak jsem se cítil 😞. I když jsem Sněžku zdolal 3️⃣ * a byl jsem spokojen, třetí seběhnutí, které mělo být už na pohodu, jsem prostě nezvadnul. Snad příště.

Diskuze

Scroll to Top